Pohled na provozně technické vlivy ovlivňující tribodiagnostické hodnocení zařízení, nejen na povrchových lomech
Na povrchových lomech jsou provozovány hydraulické systémy o objemu kolem 9 000 litrů a převodovky s provozní náplní až 1 800 litrů a to při výkonech do 1,6 MW. Zejména velikost převodovek, jejich mnohdy složitá dispoziční řešení na stroji, vyžadují komplikovaný a časově náročný postup demontáže při opravě. Snížení míry rizika poruch takovýchto zařízení a naplnění požadavků na optimalizaci ekonomiky jejich provozu vyžadují použití komplexních diagnostických metod. Jednou z nich je tribodiagnostika.
Pokud má použitá diagnostika poskytovat kvalitní informace, je nutné, aby ovlivnění výsledků možnými chybami bylo v rámci stanovených standardů a pokud by standardy nebyly dodrženy, aby informace o takovém stavu byly součástí hodnocení zařízení.
Kvalita analýzy stavu technických zařízení a jejich provozních náplní závisí nejen na kvalitě informací vstupujících do procesu hodnocení ale též na tom jak je celý proces diagnostiky nastaven a jaká je kvalita nastavených standardů. Chybné a nekompletní informace, nebo špatně interpretované a nepřesné informace vedou nevyhnutelně k chybným závěrům a takovým doporučením, která mohou přinést mnohá rizika. Pokud má tribotechnik dostatečné odborné znalosti, zná provozované zařízení a podmínky jeho provozování, může vyloučit z hodnocení chybné vstupy, případně si opakovaně ověřit původ chyb. Diagnostik by měl mít vždy na mysli, že v řetězci úkonů potřebných ke kvalifikovaným rozhodnutím může dojít k chybám a odchylkám. Při správném nastavení procesu technické diagnostiky lze podstatně eliminovat na jedné straně chyby ovlivněné technickoorganizačním řešením a na druhé straně i chyby způsobené selháním lidského faktoru. Pravděpodobnost osobního selhání je vyšší, čím je kvalitativně nižší úroveň procesního nastavení. Součástí procesního nastavení diagnostiky je proces odběru vzorků provozních náplní a jejich hodnocení. Tato část zobrazená na obr. 1, je dílčím segmentem procesu diagnostiky, který je vždy potřebné analyzovat z mnoha vzájemně souvisejících aspektů.
Jedním z aspektů je pohled na možnost vzniku chyb a hledání odpovídajících řešení v procesním nastavení nejen diagnostiky, ale i v procesním nastavení souvisejícím s provozováním vlastního zařízení. Zdroje chyb v procesním nastavení jsou v zjednodušené formě uvedeny na obrázku č. 2. Zdroje profesních chyb nejsou jen na straně personálu, který se zabývá diagnostikou. Ty, které je nutné vnímat v širším záběru, jsou v zjednodušené formě na obr. 3. Řetězení chyb, již v samém počátku, ovlivňuje výrobce zařízení (projektant, konstruktér, technolog) za ním následují provozovatelé zařízení (technici řízení údržby, technici řízení provozu), dále vzorkaři, laboranti a ve finále i sami tribodiagnostici. Zdrojům chyb v řetězci lze účinně čelit zajištěním odpovídající kvalifikace a profesní způsobilosti osob zúčastněných na celém procesu. Pouhé zajištění profesní způsobilosti však bez reflexe a zajištění podmínek pro udržitelnost odbornosti nemůže být dostačující.
Výrobce převodovky předurčuje technickým řešením, jakým způsobem a za jakých podmínek bude zařízení provozováno. Je někdy až s podivem, že výrobce převodovky uvede do pokynů k používání požadavek kontrolního odběru oleje, ale již neuvede jakým způsobem odběr provést. Mnohdy není zařízení ani k takovému účelu vhodně konstrukčně uzpůsobeno. Improvizace při odběru pak v takovém případě negarantuje dodržení požadovaných standardů pro odběr vzorků.
Provozní technici mohou ovlivnit kvalitu procesu vzorkování již v samém počátku, při specifikování požadavků pro výběr a pořízení zařízení. V průběhu provozování zařízení pak mohou ovlivnit kvalitu hodnocení standardizací odběrných míst a provozních podmínek pro odběr vzorku za spolupráce s diagnostikem. Vedení záznamů o výměně a doplňování olejů, o poruchách zařízení a o provozních podmínkách by mělo být vždy chápáno jako základní podmínka pro tribodiagnostické hodnocení zařízení. Především provozní technici ovlivňují, jakým způsobem jsou garantovány podmínky pro odběr oleje, jeho dostatečné ohřátí a promísení. Vzorkaři jsou rozhodujícím článkem ovlivňujícím kvalitu hodnocení. Jsou garantem dodržení podmínek standardních postupů odběrů vzorků. Nedodržení podmínek pro odběr vzorku a neinformování o stavu je základní chybou. Mezi nejčastější chyby patří neočištěné odběrné místo, nedostatečně propláchnutý odběrný ventil nebo kohout, nepropláchnutý vzorkovač, kontaminovaná vzorkovnice nebo vzorkovací nádoba, nedostatečně promísený a nedostatečně zahřátý olej, opakovaný odběr oleje ze zařízení za rozdílných podmínek, nedostatečně označená nebo nevhodná vzorkovnice.
Vzorkaři by měl vždy uvést veškeré odchylky, které se při odběru vyskytly oproti požadovanému standardu. Při odchylném odběru vzorku vzorkaři často opomínají uvést informace o překážkách při vzorkování, neuvedou informaci o provozní náplni a jejím doplňování.
Laboranti, pracující na řízeném pracovišti a provádějící analýzu vzorků podle zavedených standardů, dovedou vyloučit chybná měření na reálném vzorku. Chyby tudiž mohou vzniknout pouze na základě selhání lidského faktoru. Pokud nejsou certifikovány nebo standardizovány laboratorní postupy, je reálné riziko vzniku procesních chyb.
Tribodiagnostici hodnotící stav olejů a stav zařízení se mohou dopustit chyb, pokud neznají skutečný stav zařízení, způsob jeho provozování a odchylky ve způsobu jeho provozování. Pokud nemají dostatečné informace o parametrech nových náplní, případně o parametru náplně po krátkém záběhu, nelze vždy dostatečně vyhodnotit stav zařízení a doporučit optimální řešení. Chybných rozhodnutí se mohou dopustit také, pokud se jim nepodaří z dostupných informací vyloučit nebo potlačit informace nepřesné, nedůvěryhodné a odchylné. Při tibodiagnostickém hodnocení jsou důležité doplňkové informace z jiných diagnostických obo-rů, které monitorují provozní podmínky a technický stav zařízení. Při tribodiagnostickém hodnocení zařízení je možné omezit a vyloučit chyby na základě doplňujících informací:
· parametry původní provozní náplně
· parametry oleje, který je plněn do systému
· parametry nové olejové náplně po krátkém záběhu zařízení (vliv promísení oleje se zbytky výplachového oleje nebo původní nedostatečně vypuštěné náplně)
· množství a parametry doplňovaného oleje mezi jednotlivými odběry
· podmínky odběru vzorku (technické i provozní)
· technické provedení diagnostikovaného objektu
· podmínky, za kterých je zařízení provozováno (provozní doba, způsob zatěžování, provozní teploty, četnost rozběhů zařízení, provozní výluky, provozní prostředí, aktivace pojistných zařízení, servisní úroveň atd.)
· technické závady, které se na zařízení vyskytly a jak byly odstraňovány
· standardizace pracovních postupů laboratoře
· odchylky výsledků měření, které by mohly být způsobeny při vzorkování nebo při evidenci a označení vzorku
Příspěvek nedává ani nemůže dát konkrétní návod na řešení tribodiagnostiky technických zařízení s ohledem na jejich vzájemné odlišnosti, na odlišnosti způsobu provozování a na odlišnosti firemních strategií. Role diagnostiky a míra její využití jsou odrazem firemní strategie a kvality procesního nastavení. Tribodiagnostik, ať je přímým či nepřímým článkem tohoto procesu, měl by se umět v systému orientovat a přispívat k nalezení optimální cesty využití výsledků diagnostiky.
Ing. František Koudela
