Tribotechnické listy

 

 

Systematická a prediktivní údržba v soustavách stlačeného vzduchu – výměna filtračních elementů, aktivního uhlí, sušících prostředků, katalytického materiálu atd v soustavách stlačeného vzduchu; zjišťování úniků

Stlačený vzduch je nejdražším energetickým médiem používaným v průmyslu. V Evropě je průměrná cena vyrobeného 1m3 vzduchu o tlaku 7 bar(g) cca 0,5 Kč (elektrická energie + údržba + prvotní investice). Aby soustava stlačeného vzduchu dodávala pro technologii vzduch v potřebné kvalitě definované normou ISO 8573-1, je nutno vyrobený vzduch náležitě upravit. To znamená odfiltrovat nečistoty, vysušit ho a zbavit oleje.

Prvky soustavy stlačeného vzduchu nejsou zadarmo a je nutno je patřičně udržovat. Tak jako veškerá technická zařízení. Výrobci doporučují cykly kontrol a výměn jednotlivých elementů. Většinou tak, aby byla jistota udržení kvality při předem definovaných standardních podmínkách (např. teplota vzduchu na straně sání 20°C, atmosférický tlak, vlhkost atd.) Pokud se mění vstupní podmínky, mění se potřeba údržby v čase. Aktuální potřebu údržby nejlépe zjistíme, když budeme měřit parametry na soustavě stlačeného vzduchu. Zanesení filtru nejlépe zjistíme ze zvýšení rozdílu tlaků před a za filtrem (je nutno podotknout, že klasické ukazovací měřidlo na filtru málokdy ukazuje spolehlivou hodnotu). Výměnu adsorbčního materiálu ze zvýšeného tlakového rosného bodu, výměnu aktivního uhlí nebo katalytického materiálu ze zvýšené koncentrace oleje, atd. Pokles tlaku v systému ukazuje na zvýšení ztrát. Přibližné pravidlo říká, že nutnost zvýšení tlaku o 1 bar vyžádá dodat o 10% více energie na jeho výrobu. Takže na základě měření, je možno provádět údržbu na soustavě stlačeného vzduchu přesně v tu dobu, kdy je to potřeba. Ne dříve, ne později. Tím se ušetří peníze nejen za náhradní díly, ale hlavně se předejde odstávkám způsobeným náhlou poruchou nebo výrobou zmetků.BEko


Samostatnou kapitolou jsou úniky stlačeného vzduchu. Do 10% vyrobeného objemu jde o těžko odstranitelný jev. Ale 30% ztrát je již alarmující a je nutno se tím zabývat. Nejméně úniků je ve vlastní kompresorovně, nejvíce v koncových bodech (rychlospojky, nářadí, spoje). Některé úniky jsou slyšitelné (ale v normálním provozu strojírenské výroby je neslyšíme), většina z nich ale slyšitelná není, neboť molekuly utíkajícího vzduchu vytvářejí svým třením o materiál zvuk o frekvenci nad hranicí slyšitelnosti (např. 30kHz). Proto se používají citlivé mikrofony naladěné na tyto frekvence a přístroje převádějící tento zvuk do slyšitelného spektra. V současné době jsou na trhu i přístroje, které místo úniku vyfotografují a určí s určitou přesností i množství. V odborné literatuře se uvádí, že otvorem o ploše 1mm2 unikne při tlaku 7 bar za rok vzduch v ceně cca 15.000,- Kč.


Ze zkušenosti víme, že se málokde používají i ty nejjednodušší prostředky k identifikaci poruch přístrojů na soustavě stlačeného vzduchu v ceně minimální investice. Např. zapojení bezpotenciálového kontaktu v odvaděči kondenzátu, který signalizuje buď poškozenou membránu (stlačený vzduch volně uniká do ovzduší) nebo naopak ucpání (v soustavě se hromadí kondenzát, který jde dále do technologie). Nebo bezpotenciálový kontakt na kondenzační sušičce signalizující poruchu ( sušička z nějakého důvodu nesuší) není připojen a porucha se pozná až když na místě spotřeby stříká voda se vzduchem.

BEko
Naproti tomu zastavení kompresoru se samozřejmě pozná ihned - vzduch prostě není.
Závěr tedy zní: pokud měříte a vyhodnocujete parametry stlačeného vzduchu, ušetříte nemalé prostředky na jeho výrobu, můžete provádět kvalitní a prediktivní údržbu a vyhnete se odstávkám ve výrobě nebo výrobě zmetků.

Text a foto: Vladimír Maier

 

Späť

 

Pridať komentár

* :
* :
* :
4 + 3 =
Odoslanie formulára

Tribotechnika_5_2018

TriboTechnika_5_2018 by TechPark Vydavatelstvo on Scribd